NP Rondane

12.06.2016 23:20
NP Rondane
Druhým národním parkem na našem norském drive listu je Rondane. V plánu máme nějakou kratší procházku na protažení nohou, tentokrát žádný extrémní výkon. 
Ráno se probouzíme do slunečních paprsků, ale počasí je tady nevyzpytatelné a může se rychle změnit. Proto využíváme situaci a snídáme venku. Celý rituál jako vždy zakončujeme luxusním kafíčkem.
foto
Přejezd nám zabere jen něco málo přes hodinku, včetně několika zastávek na kochačku a focení. Je tady pořád na co se dívat, ale bohužel ne vždy se dá zastavit a fotit. U jezera Vågåvatnet se to naštěstí dalo..
foto
Protože ještě nevíme kam v Rondane vyrazíme, míříme do městečka Otta, které je vstupní branou do národního parku. V místním koloniálu kupujeme chleba a naloženou vepřovou panenku, kterou si večer chceme ugrilovat. Palásci nás včera navnadili, tak pro jednou vyměníme hotovky za čerstvé maso. 
Pak ještě hledáme turistické Íčko, abychom se zeptali těch nejpovolanějších, kam se máme vypravit. Jenže je neděle, hodina po poledni a jak zjišťujeme, Íčko má otevřeno jenom přes týden od osmi do čtyř. O víkendu jim tam turisti asi nejezdí. No nic. Nabereme aspoň nějaké mapky, které mají před vchodem. Však my si nějak poradíme. Sedneme si v parku na lavičku a prohlížíme ukořistěné materiály. Společně s pomocí strýčka Googla padá volba na procházku z osady Høvringen  k jezeru Høvringsvatne. Cestou k výchozímu bodu potrénujeme na Trolí stěnu, stoupáme totiž prudkými serpentinami o několik set metrů výš. Nahoře nás čeká překvapení v podobě dešťové přeháňky. Ale nenecháme si zkazit náladu. Než stihneme vypít odpolední kávičku,  je po přeháňce a vyrážíme. Jsou už sice skoro čtyři odpoledne, ale nemáme strach, že bychom zatměli :-)
foto
Po hodince cesty krásnou přírodou jsme na místě.
foto
Užíváme si čerstvého vzduchu a liduprázdna, doplňujeme energii a vyrážíme zpět.  Nad hlavou se nám honí černé mraky, ale naštěstí prší už jen v dálce. 
foto
Všude v Norsku potkáváme kamenné mohyly, tak si jednu stavíme taky, ať jim tu po nás něco zůstane.
foto
Večer parkujeme u řeky Gudbrandsdalslågen, hodíme panenku na gril a užíváme si posledních slunečních paprsků. Mňam, byla výborná :-)
 
Druhým národním parkem na našem norském drive listu je Rondane. V plánu máme nějakou kratší procházku na protažení nohou, tentokrát asi žádný extrémní výkon. 
 
Ráno se probouzíme do slunečních paprsků, ale počasí je tady nevyzpytatelné a může se rychle změnit. Proto využíváme situaci a snídáme venku. Celý rituál jako vždy zakončujeme luxusním kafíčkem.
 
 
Přejezd nám zabere jen něco málo přes hodinku, včetně několika zastávek na kochačku a focení. Je tady pořád na co se dívat, ale bohužel ne vždy se dá zastavit a fotit. U jezera Vågåvatnet se to naštěstí dalo..
 
 
Protože ještě nevíme kam v Rondane vyrazíme, míříme do městečka Otta, které je vstupní branou do národního parku. V místním koloniálu kupujeme chleba a naloženou vepřovou panenku, kterou si večer chceme ugrilovat. Palasci nás včera navnadili, tak pro jednou vyměníme hotovky za čerstvé maso. 
 
Pak hledáme turistické Íčko, abychom se zeptali těch nejpovolanějších, kam se máme vypravit. Jenže je neděle, hodina po poledni a jak zjišťujeme, Íčko má otevřeno jenom přes týden od osmi do čtyř. O víkendu jim tam turisti asi nejezdí. No nic. Nabereme aspoň nějaké mapky, které mají před vchodem. Však my si nějak poradíme. Sedneme si v parku na lavičku a prohlížíme ukořistěné materiály. Společně s pomocí strýčka Googla padá volba na procházku z osady Høvringen  k jezeru Høvringsvatne. Jízdou k výchozímu bodu potrénujeme na Trolí stěnu, stoupáme totiž prudkými serpentinami o několik set metrů výš. Nahoře nás čeká překvapení v podobě dešťové přeháňky. Ale nenecháme si zkazit náladu. Než stihneme vypít odpolední kávičku,  je po přeháňce a vyrážíme. Je už sice po třetí odpoledne, ale nemáme strach, že bychom zatměli :-)
 
 
Po hodince a půl jsme na místě.
 
 
Užíváme si čerstvého vzduchu a liduprázdna, doplňujeme energii a vyrážíme zpět.  Nad hlavou se nám honí černé mraky, ale naštěstí prší už jen v dálce. 
 
 
Všude v Norsku potkáváme kamenné mohyly, tak si jednu stavíme taky, ať jim tu po nás něco zůstane.
 
 
Večer parkujeme u řeky Gudbrandsdalslågen, hodíme panenku na gril a užíváme si posledních slunečních paprsků. Mňam, byla výborná :-)
 

 

 

Komentáře

J

JG | 14.06.2016

parada!

:-D

Palasci | 13.06.2016

Nazdarek vyletnici :-* to jsme radi, ze jsme vas navnadili a nalakali i takto na dalku :-) dekujeme za dalsi skvele vypraveni jak se mate a co delate, hned pracovni den pri vasem cteni lip utece :-D tesime se na dalsi zazitky a tesime se na vas a na burtiky a dalsi akce.

Díky

Mamka | 13.06.2016

Milá Ájo a Martine! Děkuji za poutavé vyprávění. Jsem ráda, že máte tak krásné zážitky a podělíte se o ně. Držím palce, aby vám počasí, dobrá nálada a hlavně chuť vydržela a my dalecí pozorovatelé se mohli těšit na vaše dojmy a fotografie, protože to prožíváme spolu s vámi. Pa mamka

Přidat nový příspěvek